čtvrtek 29. prosince 2016

NÁŠ ŠTĚDRÝ DEN

Dnešní den měl být jeden z těch skvělých a výjimečných. Výjimečný určitě byl. Protože jsme zaspaly. Takže náš celodenní plán, který jsme s mou sestrou pracně vymýšlely, měl hodinové zpoždění. Po chvilkové panice, kdy jsem byla nervozní, že budeme muset něco posunout nebo zkrátit, jsem se zhluboka nadechla a rozhodla se, že rozhodně podle plánu pojedeme. Hodina sem nebo tam.



Jako Vánoční snídani jsme zvolily s mou sestrou francouzské tousty (recept od My cooking diary) a byl to ten nejlepší nápad. Bylo to dokonalé. Šťavnaté a vůbec ne blemcavé, jak jsem se bála.



Po snídani jsme se pustily do zdobení chlebíčků, které jsme mazaly tou nejlepší vajíčkovou pomazánkou. A v polovině našich zajisté skvělých zdobících schopností se k nám přidala mamka, aby to svým zrakem zhodnotila. Nejspíš byla spokojená, protože nám vzala tři chlebíčky a než byste stihly mrknout, tak zmizely v jejím žaludku.

Teď už dát na stůl jen tácek s cukrovím. Nasadit vánoční svetr. Pustit pohádky a den může začít.


Dokoukali jsme se společně na Ledové království, kdy na konci jsme byly naprosto dojaté. Oblékly si zimní bundy a huňaté šály. Připoutaly na vodítko psa a vyrazily jsme na Vánoční procházku. Venku mrzlo až praštělo a vítr nám foukal vlasy do obličeje, ale to nám nevadilo (teda ne moc). A my si zpívaly Vánoční koledy a po zjištění, že jsme v nich opravdu zlé a neznáme skoro žádnou až do konce, jsme se smály a vymýšlely další a další, dokud jsme alespoň jednu nedozpívaly až do konce.




Po otevření dveří se na nás vyvalilo teplo domova a my s červenýma tvářema všem ukazovaly naši nejmilejší fotku a vyprávěly, jak jsme potkaly tři mopsy a trvalo jim nekonečně dlouho, než kolem nás prošli.



Pustily jsme si Sám doma a za těch nejlepších hlášek, jsme se pustily do balení dárků.

Jakmile byl i poslední dárek zabalený, tak přišel čas na to, na co jsme se těšily ze všeho nejvíc. Kakao s marshmallow. A bože, to bylo, tak dobrý. Po ochutnání jsem pochopila, proč byly všude vyprodaný a taťka nám ukořistil poslední sáček až den před Štědrým dnem.



Po skončení Sám doma, jsme se šly přitulit k rodičům a strávit tyto chvilky s nima a cukrovím. Koukali jsme na pohádky a po odbití čtvrté jsme vyrazili společně na hřbitov, abychom zapálili svíčky těm, kdo už s námi nejsou a každý den, nám tolik chybí. Navzdory tomu, že je to hřbitov, tak byl krásný. Na všech hrobech svítily svíčky a byly bohatě ozdobený a my byli všichni spolu. A pak začalo sněžit. Chumelilo a já se cítila, jako by mi bylo zase pět. Poskakovala jsem a vykřikovala, že sněží. A bylo to skvělý.

Stůl je prostřený. Kapr se smaží a my se šli upravit, aby nám slušelo a nedělali jsme pod stromečkem ostudu. Taťka nám nalil šampaňské a všichni jsme si navzájem popřáli VESELÉ VÁNOCE, a abychom se společně sešli i příští rok. Zbaštili jsme polévku i kapra. Já s kaší a zbytek rodiny s bramborovým salátem.



Pak už zbývalo jen rozbalit dárky. Podívat se na pohádku a za stálého popíjení šampaňského jsme si povídali, dokud jsme nebyli unavení a byl čas jít spát.

A co Váš Štědrý den? 

Lena <3


pátek 23. prosince 2016

TROCHA VÁNOČNÍ ATMOSFÉRY

Zdravím,

     Je to neuvěřitelný, ale opravdu zbývá už pouze jeden den do Vánoc? Já tomu nemůžu uvěřit, ale když se podívám kolem sebe, tak to chápu. Na sporáku se vaří brambory do salátu. Na stole mi hoří svíčka. Já popíjím čaj a vedle hrající televize svítí stromeček, a že ho letos naprosto miluji.







Věřím, že letos bude štědrý den výjimečný. Vždycky jsme to nechávali náhodě, a ne vždycky se to povedlo. Proto jsme se letos vyzbrojili plánem. Od rána až do večera, a pokud to nezvládneme? Vždyť to nevadí! Důležitý je, že budeme spolu. Máme plán. Máme kakao. Pohádky. A bude to skvělý.









Mějte ty nejkrásnější Vánoce. A jak je budete letos slavit Vy?







Lena <3

čtvrtek 22. prosince 2016

Vánoční cukroví - Marokánky

Zdravíčko
Dneska Vám dám recept na moje nejoblíbenější cukroví na světě. Je to naše stálice, kterou spolu s rohlíčkama a lineckým pečeme každý rok. Letos se mi povedly natolik, že je miluje celá rodina a mizí takovou rychlostí, že mám strach, abychom nepekly další várku.



Na 3 plechy marokánků budete potřebovat:
Smetana ke šlehání: 250ml
Vanilkový cukr: 1/2 balení
hladká mouka: 20g
cukr: 130g
ořechy: 160g
kandované ovoce: 100-150g
hořká čokoláda



Postup:
1. Nakrájíme si na kousky ořechy a kandované ovoce.
2. Smetanu, cukr, vanilkový cukr a mouku svaříme za stálého míchání zhruba 5 minut.
3. Přidáme nakrájené ořechy a kandované ovoce.
4. Necháme chvilku chládnout.
5. Na plech s pečícím papírem dáváme malé hrudky (opravdu malé, ať nemáte jednu velkou placku, jako já letos - ale i to se dá vyřešit tím, že jednu velkou placku rozkrájíte na hodně malých)
6. Pečeme v rozehřáté troubě na 160 stupňů Celsia do té doby až začnou hnědnout.
7. Po vychladnutí je máčíme z jedné strany v čokoládě.



Dobrou chuť. Jsou skvělé.

Cukroví v akci. Připraveno na ochutnávku. 


Lena <3

středa 21. prosince 2016

Enrique Iglesias a náš den v Praze

     Ráno utíká jako voda, a aniž bychom se s mojí kamarádkou nadály, tak stojíme po dvou hodinách cesty na pražském nádraží. Musím si to přiznat, jsem ztracená a to jsem teprve na začátku. Kdo kruci potřebuje tak velké nádraží? :D Naštěstí pro mě, se moje kamarádka cítí nad věcí a vyvede nás ven, a to ani nemrknu.


     Plán zní jasně. Omrkneme Václavské a Staroměstské náměstí. Dáme punč (nebo dva), naobědváme se a půjdeme domluvit naše ubytování, které máme zarezervované.
Po oběd to dopadne skvěle - i když výběr punčů nulový? - daly jsme si jeden, aby se neřeklo a utíkaly na oběd.




     No a teď začala ta nejhorší část. Naše ubytování jsme po kratším bloudění našly, ale to co jsme našly vevnitř jsme nerozdýchaly. Možná by všechno dopadlo jinak, kdyby tam paní recepční byla a nenechala nás bloumat po ubytovně, která vypadala jako z hororu. Žádný čech. Všichni kterých jsme se zeptaly, tak nám odpověděli, že neumí česky a ten smrad? "Tak to nedám" vypadlo ze mě. Kamarádka jen vyděšeně koukala a jakmile přikývla, tak jsme utekly.
    Co budeme, ale dělat teď. Jsme v Praze, kde to neznáme a nemáme kde bydlet. Rozjely jsme internet, a obvolávaly další ubytování. Po sérii hovorů, kdy nám řekli, že mají obsazeno jsme sedly nad dortík a zoufale přemýšlely, co teď?
    
      Začal kolotoč hledání posledních vlaků, hovorů domů, hovorů známým, co mají známe v Praze, až jsme nakonec volali s úplně cizí paní, která souhlasila, že nás nechá přespat u sebe. Je to tak. Spíme u úplně cizí paní. A naše předsevzetí zní, že už nikdy nebudeme brát nejlevnější variantu a jestli ještě někdy pojedeme znovu do Prahy, tak si zaplatíme něco pořádného. (A že doufáme, že do Prahy nepojedeme minimálně rok.)

     Nervy máme v kýblu, takže nám už nezbyly vůbec žádné. Po stání hodinu venku se dostáváme dovnitř. Ohromně se těším a zároveň jsem tak vyčerpaná, že si v tu chvíli říkám, jestli nám to za to stálo. A když asi tři čtvrtě hodiny hraje nějaký DJ - a že to není žádná sláva. Tak o úspěchu dnešního dne začínám opravdu pochybovat.

 Pak to ale přijde!

     Enrique se vřítí na pódium. Husí kůže po prvním tónu a po dvou prvních písničkách jsem si jistá, že to za to stálo. Po třech jsem si jistá, že bych všechno to trápení absolvovala znovu 
- třeba i dvakrát.


Enrique do toho dává spoustu energie a my mu ji s radostí vracíme. "Je to skvělý. On je skvělej" šeptám. Nikdo by mě neslyšel, i kdybych křičela. Protože křičí a zpívá celá aréna.


     Ne jen, že jsme dojatí a plní energie, ale dokonce se i zasmějeme, když Enrique vytáhne na pódium osmnáctiletého Lukáše, s kterým si dá dva panáky a zazpívá písničku Stand by me.
Musím říct, že tohle je milníkem jeho show a pak je ještě lepší, což by po něm snad ani nikdo nechtěl. Běhá po pódiu, fotí se s fanoušky, podává jim ruce a do toho zpívá.
Jeho poslední dvě písničky odzpíval celý sál a obrovský několikaminutový potlesk Enriqua dostal do kolen a se slzami v očích slíbil, že se brzy do Prahy vrátí. A my s kamarádkou slíbily, že až se vrátí on, vrátíme se i my.

A i přesto, že několik lidí odešlo. Tak většina křičela a tleskala tak dlouho, až se Enrique vrátil a zazpíval nám Taking Back My Love a poté, už opravdu odešel.


     S nadšením jsme utíkaly na tramvaj, po několika esemeskách a telefonátech se spojily, s naší dobrou vílou, která nás u sebe nechala a po několikahodinovém spánku jsme se vypravily na vlak a aniž bychom tomu věřily, tak jsme dorazily živé, zdravé a naprosto spokojené domů.


Lena <3

čtvrtek 15. prosince 2016

Mých 5 oblíbených písniček pro vánoce 2016

Zdravíčko,

Jak si kromě výzdoby navodit tu správnou vánoční náladu? No přece hudbou. Já ačkoli jsem to nečekala, jsem letos dost odbočila od těch klasických vánočních hitů, a proto jsem se rozhodla, že se o ně podělím i s Vámi. Ať máte ty vánoce o trošku vánočnější. I když jednu naprostou klasiku tam najdete, ale to jsem si nemohla odpustit.

Tři ...... dva ...... jedna ...... jdeme na to! 

1. Milan Peroutka - Bez tebe je mě jenom půl


2. Pentatonix - Mary, Did You Know?


3. Johny Machette & Teri Blitzen - Vánoční


4. Dominika Mirgová - ŠŤASTNÉ A VESELÉ


5. Mariah Carey - All I Want For Christmas Is You


Ať je Váš dnešní den plný pohody a dobré hudby,

Lena <3



sobota 3. prosince 2016

Můj první měsíc bez antikoncepce

Zdravíčko,

Jelikož jsem poslední dobou byla neustále smutná, nervózní, nespokojená a občas (přiznávám) i hodně nepříjemná, tak jsem začala přemýšlet, jak to kruci změnit? Protože když jsem měla slzy v očích sotva se na mě někdo ošklivě podíval, mi nepřišlo v pořádku.

Proto jsem zahájila pátrací akci. Prvně jsem zkusila strýčka google, tam jsem ale na žádnou chytrou odpověď nepřišla. Potom mě napadla poslední myšlenka a upřímně byl to opravdu dar z nebes, protože jsem se zeptala svého anděla, a ten mi řekl jasnou odpověď - antikoncepce. Upřímně se mi ta odpověď moc nehodila - menstruace přesná jako hodinky, pleť na jedničku, kdyby nastal nějaký můj úlet, tak se nemusím bát, že bych dostala za devět měsíců dárek. Jasný výhody.

Zahájila jsem tedy průzkum č.2. A to jak se cítí holky, co antikoncepci vysadily, a co se změnilo. A jejich odpovědi mě vyděsili. Ne to co se jim dělo s práškama, ale co se začalo dít, když je vysadily. Jak jejich tělo reagovalo, jak bylo zmatený a nevědělo, co si bez těch hormonů vlastně počít.


Upřímně jsem byla připravená na cokoli. Od toho že budu mít menstruaci pořád až po to, že ji nedostanu vůbec. Že budu skoro plešatá a jedno velký akné. Že mi z vlasů (pokud mi nějaký zbudou) bude kapat olej, olej mi bude stříkat i z obličeje a budu děsně škaredá. A i přes to, že se tohle některým dělo, dokonce všechno dohromady, tak u všech to bylo jasný - k antikoncepci se NEVRÁTÍ.

 A tak jsem se rozhodla, jdu do toho taky.

Naštěstí u mě zatím nic tak brutálního nenastalo (tím neříkám, že to pořád ještě nemůže nastat).

Co mi přišlo na začátku opravdu důležitý, tak zmírnit následky, ať již budou jakýkoli. Proto jsem začala pít kontryhelový čaj, který srovnává ženské hormony a pleť mažu bambuckým máslem. Co jsem podle mě podcenila je mazaní celého těla (když mě to tak nebaví) a začít jíst ve velkém vitamíny, protože jsem okamžitě dostala angínu a taky ať si to zatím nechci přiznat, můj ohon vlasů je o něco tenčí.


Čeho jsem se bála nejvíc bylo přibírání a akné. Obě nastalo, ale naštěstí ne ve velkém, protože jsem si to hlídala. Přibrala jsem asi dvě kila snad za týden s tím, že asi půl kila už je zase dole a opravdu si váhu hlídám, protože některé slečny přibraly i 10 kilo (některé naopak 10 shodily) a to si rozhodně nemůžu dovolit. Co se pleti týče, tak se mi objevily asi dva až tři pupínky a naopak zmizela spousta černých teček. Pleť i vlasy se taky víc mastí. Proto pravidelné čistění 2x denně je na denním pořádku a mytí ob den též (snesly by i denní mytí, ale to se mi nechce, pokud někam nejdu)

Pročetla jsem všechny diskuze, a i tak mě překvapila obrovská migréna, která přišla s koncem menstruace a ukončenou dodávkou hormonů do těla. Trvala snad tři dny a velmi pomalu se mírnila. Také mě dost bolely prsa a to snad druhou půlku měsíce.

A přesto mě všechny tyhle situace přiměly k úsměvu. Protože jsem si připadala o tolik šťastnější. Už dlouho jsem tolikrát neslyšela svůj smích jako tento měsíc a já si zamilovala to, jak zní. Navíc jsem si přišla o tolik hezčí. I s tím uhrem na čele. Já vím, jak si můžu připadat hezčí a šťastnější, když jsem stihla být nemocná, mít migrénu, nebylo mi dobře a měla jsem chutě, nechutě a navíc kolikrát nemohla spát? JÁ NEVÍM. Zkrátka to tak bylo. Navíc jsem opět přišla na to, co to znamená mít opravdu chuť na sex (což se mi jako nezadané až tak nehodí :D )

Proto antikoncepci čau a pokud bude o čem psát, udělám update zas za měsíc.

PS: Co vy a antikoncepce?
PPS: Příště už na vánoční vlně.
Lena <3