středa 21. června 2017

Jak jsem zjistila, že potřebuji výživovou poradkyni

Ahojte,

Tohle je pro mě citlivé téma, protože svým vzhledem, především postavou se trápím velmi dlouho. Vlastně co mi paměť sahá, vždy jsem byla "silnější". Silnější v uvozovkách, protože podle fotek z mého dětství jsem byla naprosto normální dítě a i přesto mi bylo do hlavy cpáno, že bych měla zhubnout.





Zapřísáhla jsem se, že jestli budu mít někdy dítě, tohle mu nikdy neudělám, protože takhle narušená psychika se pak dává dohromady spousty a spousty dalších let. A i přesto pak stačí hloupá poznámka a musíte se hodně držet, abyVás to z toho "útesu" neshodilo zpět a vy jste pak zase na začátku.

Celý můj život byl jako na houpačce. Hubnutí. přibírání. Záchvaty.

Na základní škole jsem nevěděla, jak na to a moje mamka do teď razí heslo: Kdo nežere, hubne. Mám ji ráda. Ale za tyhle rady bych zabíjela.



Možná proto si nevšimla, že jsem na střední škole skoro nejedla. NE - jedno jablko, bílý jogurt a půl celozrnného rohlíku není jídlo. Děkuji, že jsem to zastavila včas. I když jsem spadla z bláta do louže a proměnilo se to v záchvatovité přejídání.

Všechno jsem se to snažila zastavit, ale je to neustálý boj.

A já už sama se sebou nechtěla bojovat.

Proto jednoho dne, kdy jsem po zhubnutí opět začala nenápadně přibírat a začínala opět panikařit, jsem si řekla dost. Potřebuji pomoct.



Hledala jsem po vodách internetu a stále to nebylo ono. Až jsem narazila na stránky Verunky, ale i z těch jsem odešla a nechala to ještě chvíli být. Dokud mi Verča znovu zcela náhodou nevyskočila na instagramu. A já dám dost na znamení, proto jsem se rozhodla, že jí napíšu.
Jen tak.
Zcela nezávazně s tím, že si to ještě rozmyslím.

A jelikož už mám za sebou skoro druhý měsíc, asi můžete tušit jaké rozhodnutí padlo.
A nelituji.
Naopak.
I přes to, že období okolo státnic a následných oslav mi udělalo dost bugr v režimu, tak to funguje. Jím dost. Jím co mi chutná a být o trochu důslednější, fungovalo by to ještě líp.



Jelikož si přílišnou přísnost nemůžu dovolit, protože v tu chvíli moje tělo naprosto zpanikaří a okamžitě mám přejídací záchvat, tak si nepočítám kalorie ani makra, aby mi to tip ťop sedělo, ale řídím se přiloženými jídelníčky a zhruba to nahrazuji tím, co je podobné.

A i přes všechny mé menší či větší selhání to funguje. A já nepanikařím. Zkrátka jedu podle plánu dál.

Odkaz na Verču Duží: Stravovací plán
Fotky - ukázky mých jídel

S láskou
Lena <3

Žádné komentáře:

Okomentovat

Moc Vám děkuji za komentáře :)